Turistický a informační portál

Bílina

Hrobčice

05

Obec Hrobčice ( Hrobschitz) leží na okraji Českého středohoří nedaleko vrchu Bořeň. Spravuje celkem osm přilehlých osad.  Po stránce hospodářské činnosti se jedná o obce převážně zemědělské, ačkoliv po roce 1989 bylo zemědělství částečně utlumeno. Hrobčice patří k obcím s bohatou historií. První zmínky se objevují již kolem roku 1240, tedy v době vlády českého krále Václava I. Mezi největší zajímavosti Hrobčic a jejích osad patří kostel sv. Havla v Hrobčicích, kostel sv. Vavřince v Mirošovicích, kostel sv. Jakuba v Mrzlicích a kostel sv. Prokopa na Mukově.

V současné době patří k obci Hrobčice 12 katastrů, a to samotné Hrobčice, Červený Újezd, Chouč, Kučlín, Mirošovice, Mrzlice, Mukov, Razice, Tvrdín a katastrální území zaniklých obcí Dřínek, Hetov a Radovesice. 

Nejvýznamnější památkou je starobylý kostel sv. Havla, který stojí na návrší jižně od obce.Pochází ze 13.století jak dokládají románská okna v obou hrobcicestranách lodi. V roce 1726 byl přestavěn v barokním slohu. Poslední úpravy proběhly na konci 19.století. Předsíň na západní straně je hrázděná. 

Hrobčice se nacházejí cca 4 km od vrchu Bořně, jižně od Bíliny. Byla vždy samostatnou obcí, která se postupně stala správním střediskem pro obce v blízkém okolí. V písemných pramenech se obec objevuje již v roce 1240 jako sídlo Ojířovo. 

Obec měla vždy zemědělský charakter bez většího řemeslnického nebo živnostenského zázemí, a to až do počátku 20.století. Podle tereziánského katastru zde byl řezník, kovář, dva pastýři a panské mlýny. 19.století již zaznamenalo obchodníky, ševce, koláře, krejčí zámečníky a začaly fungovat tři hostince. Těžební činnost obec1ZAHRADA (2) významně nezasáhla. 

U Hrobčic se nachází naučná stezka skřítka Hrobčíka s mýtinkou Fantazie Vycházková trasa pro rodiny s dětmi, plná pohádkových postaviček a herních prvků. Okruh jihovýchodní částí Hrobčic navazuje na zahradu Mateřské školky vede kolem kostela Sv. Havla pod vrchem horka směrem k Mrzlicím a zpět do školky. 

Červený Újezd

Leží na jihovýchod od Hrobčic na úpatí hory Ostrý (719 m). první písemná zmínka pochází ze 14.století, kdy ves IMG 5196patřila ke křížovnickému klášteru ve Světci, ke kterému náležela až do roku 1565. V roce 1580 se stala majetkem pražského arcibiskupství. Na návsi stála barokní kaple, která byla ve 20.letech minulého století stržena po předchozí kolizi s tankem. Farně patřila obec k Měrunicím do roku 1921, kdy se osamostatnila. V dolní části obce stojí secesní budova bývalé školy čp. 56, která byla postavena v roce 1913 - 14. Jednotřídka byla zrušena v roce 1961 a žáci tak museli dojíždět do sousedních Radovesic. Na kraji obce se nachází bývalý vojenský objekt, který byl v 60.letech 20.století majetkem Československé lidové armády a do roku 1990 ho využívala sovětská vojska. Od roku 1991 sloužil jako azylové zařízení a od roku 1996 provozován Správou uprchlických zařízení jako přijímací a pobytové středisko. Nyní je areál soukromý a chátrá.


Chouč

Obec se nachází 1,5 km jihozápadně od Hrobčic v nadmořské výšce 270 m a první zmínka je z roku 1057 v zakládací listině litoměřické kapituly. Chouč DSC08077V jejím držení zůstala až do husitských válek. Ve druhé polovině 15.století byl v obci postaven farní kostel sv. Kateřiny. Roku 1420 Chouč získávají  Vřesovci. Kolem roku 1551 je již zmiňován jako majitel Jindřich Kauč z Kauče, ale v roce 1584 se stává majetkem rodu Lobkovitzů, kteří obec připojují k bílinskému panství. V roce 1680 zde byla zřízena škola. Roku 1887 se postavila nová budova pro německou národní dvoutřídní školu, kterou navštěvovali školáci z Libčevsi, Hrobčic a dalších okolních  obcí. Naposledy se ve škole vyučovalo v letech 1944 - 45. 


Kučlín

Nachází se necelé 2 km severovýchodně od Hrobčic, jejíž částí je od roku 1961. Přes celá katastr protéká řeka Syčivka, kdysi nazývaný Žižkův potok. 1Kučlín Trumpelník (2)Bezprostřední okolí současné obce bylo osídleno již v době kamenné, dokladem je sídliště Horka. Rok 1495 poprvé zmiňuje obec, která příslušela k hradu Bílina. Na úpatí Trupelníku, který se vypíná nad obcí se nacházela vápenka a na jeho vrcholu se těžila křemelina. Kolem roku 1889 představovala cesta z Bíliny na vrchol Trupelníku výletní místo. U obce se nacházel mlýn, zahrady a vinice, které pokrývaly celou jižní stráň, k nim patřily četné sklípky. 

V roce 1943 se našel v domě čp. 8 poklad. V hrnci bylo uloženo 1 560 mincí z doby vlády Vladislava II., které zde byly ukryty někdy po roce 1483. V současnosti je poklad uložen v depozitáři Regionálního muzea v Teplicích. e kterým patřily četné sklípky. Při cestě stávala restaurace a na vrchu Trupelníku dřevěné odpočívadlo. 

Trupelník je vrch s kótou 355,8 m n.m. u obce Kučlín a navazuje na Radovesickou výsypku. Jedná se o čedičový výlev, pod nímž jsou ve svazích kopce uloženy zbytky třetihorních sedimentů. Ještě ve druhé polovině 20.století se zde těžila leštivá břidlice. V roce 2001 byl Trupelník vyhlášen přírodní rezervací na ochranu vzácných rostlin a zkamenělin členovců. Podrobné informace lze najít v publikaci Bílinské přírodovědné společnosti - Jezero mezi sopkami, která je k dostání v Informačním centru Bílina Pod Věží. 

Mirošovice

Leží 1,5 km na jihozápad od Hrobčic v kotlině Liběšického potoka v nadmořské výšce 350 m při úpatí Králičího vrchu. Dříve se mu říkalo Královský. První zmínka o vsi pochází z privilegia vydaného dne 17.6. 1207, kdy papež Inocenc III. potvrdil majetky cisterciáckému klášteru v Oseku, který zde pobíral desátky z vína. V polovině 14.století se také objevují první zmínky o rodu, který měl erb v podobě červeného štítu se dvěma rukama v brnění 1MIROŠOVICE kostel Sv Vavřince sloup nejsvětější trojice(2)ocelové barvy, které držely bílou kouli. Tento motiv se objevoval i v klenotu na přilbě. Podobný znak patřil rytířům z Údrče a Michalcům z Nučnic, rod však není přesně pojmenován. 

Kostel byl založen nejpozději roku 1363, kdy jej měli v držení bratři Staněk, Oldřich, Walter a Květek z Mirošovic. V držení vsi se následně vystřídalo několik rodů až v roce 1668 připadla bílinskému panství. Z této doby existuje nejstarší popis mirošovického zámku, který pravděpodobně vznikl s chystanými stavebními úpravami. Po smrti Václava Ferdinanda z Lobkowitz, se dědičkou celého zámku stala jeho dcera Eleonora Karolína a po její smrti v roce 1720 dědil majetek její muž Filip Hyacint Vilém z Lobkowitz na Roudnici, tím byly bílinské majetky připojeny k roudnické větvi. Těm náležely až do zrušení vrchnostenské správy v roce 1848. 

Počátek 18.století se v Mirošovicích nesl ve znamení bohaté stavební činnosti. Postupně byla dokončena přestavba zámku, zároveň probíhaly barokní úpravy kostela sv. Vavřince, v roce 1717 byla nedaleko postavena socha sv. Antonína Paduánského a z téže doby pochází také sloup Nejsvětější trojice před kostelem. Roku 1704 povolil litoměřický biskup sloužit mše kromě kostela také na zámku, a to v orátoři, která se nacházela v jeho přízemí. Mirošovický velkostatek zůstal v rukou rodu Lobkowitzů i po prvorepublikové pozemkové reformě, ale po druhé světové válce o tento majetek již přišli. Zámek i s přilehlým dvorem využíval státní statek a část prostor zabrala Jednota. Znárodněný majetek byl sice využíván, ale nijak neudržován, a tak někdejší tvrz postupně chátrala až do dnešního neutěšeného stavu. Roku 1980 byly Mirošovice připojeny k obci Hrobčice. 

Mrzlice

Obec najdeme 2,2 km na východ od Hrobčic. V její blízkosti protéká směrem na Hrobčice Mrzlický potok, který pramení na východním úpatí Mrzlického podzimní setkání rodáků (3)vrchu, která se vypíná do výše 491 m.n.m. Nejstarší zmínka o vsi pochází z roku 1333, spojována Annou z Myrzlitz. V této době byl pravděpodobně založen farní kostel. V letech 1364 - 1392 je obec spojena s Rydkéřem z Mrzlic. V 16.století patřila obec k Razicím a roku 1698 byly přikoupeny k bílinskému panství hraběnkou Marii Popelovou z Lobkowitz. V roce 1676 byl postaven nový kostel. Při farním kostele se nachází hřbitov, kde býval renesanční náhrobek Barbory Scherwitzinové roz. Štampachové. Na místním hřbitově byly pohřbeny dvě dcery velitele eskadrony Ignace Kroluse (v roce 1769 byli v obci ubytovaní vojáci), které zemřely na choleru. V roce 1762 byla v obci zřízena první škola. Nová škola se postavila roku 1852, kde se nacházela sbírka minerálů čítající 200 ks, kterou škole daroval zaměstnanec dráhy Adolf Zevl. V roce 1832 postihla obec opět cholera. 


Mukov

Obec se nachází 4 km na jihovýchod od Hrobčic ve výšce 512 m.n.m, na úpatí druhého nejvyššího vrchu - Hradišťany (752 m.n.m.). První zmínka o Mukovu je z roku 1386 v souvislosti s prodejem Mukova bratrům Rydkéři, Petrovi a Erhardovi ze Skalky za 3 000 kop grošů. Majetek odprodával teplický klášter, k němuž dle záznamů patřil Mukov již ve 12.století. Za peníze odkoupil ves Řetenice. Téhož roku nechal v Mukově Rydkéř zřídit farní Mukov (Růžena Kronforstová)kostel. Zajímavostí je, že mukovská fara, na rozdíl od okolních, nenáležela k bílinskému vikariátu, ale k děkanátu třebenickému v arcihájenství litoměřickém. Od 17.století náležel Mukov k bílinskému zámku Lobkowitzů. Roku 1760 zahájil kníže Ferdinand Lobkowitz přestavbu kostela zasvěceného sv. Prokopovi, který se posléze sta poutním místem. Socha sv. Prokopa stojí na návsi od roku 1737, která byla před druhou sv. válkou nahrazena lidovější plastikou. V roce 1870 byla v Mukově zřízena jednotřídka. 

Mimořádnou událostí byla pro obec návštěva císaře Josefa II. v říjnu roku 1778 u příležitosti velkého honu. Císař tehdy nocoval v hostinci u Hauptvogelů. Na památku byla zeď hostince v roce 1894 umístěna slavnostní pamětní deska s německým nápisem k níž v roce 2011 přibyla deska s českým nápisem a císařova busta. Mukovští nechali zhotovit sochu císaře, která byla osazena 8.10. 1882 u cesta do Razic. Až do roku 1930 byl Mukov osadou Hrobčice, poté samostatnou obcí. V roce 1963 došlo ke spojení Mukova s Červeným Újezdem. jedním z důvodů pro spojení obcí byl výrazný pokles obyvatel. V roce 1980 došlo k připojení Mukova, Červeného Újezdu, Chouče, Tvrdína, Kučlína, Lukova, Mirošovic, Mrzlic, Razic a Štěpánova k Hrobčicícm, pod něž Mukov náleží dodnes. 

Razice

Obec najdeme 2 km na severovýchod od Hrobčic. Obcí protéká Mukovský potok, do kterého je před obcí připojeno umělé koryto přemístěného potoka Kašna RaziceLukovského. Soutok dvou potoků a dalších dvou bezejmenných přítoků se nachází pod vrchem Holibka (438 m.m.m.). Za jižním okrajem obce se tyčí výrazný zalesněný vrch - Zaječí kopec (452 m.n.m.), na severu se nachází kopec nazývaný Syslík, nedaleko od něj vrch s přírodní rezervací Dřínek. Obcí prochází hranice CHKO České středohoří. Malebná krajina, úrodná půda a vodní toky představovaly vhodné podmínky pro trvalé pravěké osídlení, jež nám v okolí Razic dokládají archeologické nálezy keramických střepů z doby kamenné, sídliště z doby bronzové, kostrových a žárových hrobů z doby železné. Nejstarší zmínka o obci sahá do roku 1420 a je spojena se jménem Jana z Razic, který zde nejspíše vlastnil tvrz. Samotná existence obce je zmiňována v roce 1630. Jednalo se o typickou zemědělskou oblast. Historické památky jako tvrz nebo hospoda Zum-alten Burg nebo kaplička sv. Václava již zanikly. 

U silnice směrem na Štěpánov fungovala cihelna a v provozu byly také dva mlýny. Jeden z nich je znám pod jménem Holubkův mlýn. Roku 1961 se Razice staly součástí Hrobčic. 

Tvrdín

Obec se nachází 3,2 km na jihovýchod od Hrobčic ve výšce 350 m.n.m. Obcí protéká potok Syčivka, který pramení jihovýchodně nad obcí. Jižněji protéká potok Liběšický, směřující na Mirošovice a pramenící pod vrchem Benediškou. Nejstarší doloženo zmínkou je záznam v deskách dvorských 1Tvrdín Boží muka na západní hranici obcez roku 1471, kdy sedlák zapisuje majetek na vsích Tvrdíně a Hrobčicích své ženě. Písaři název obce neznali, a tak je různě upravovali, nejčastěji Tvrdiš, Tvrdoň, Tvrdý. Obec náležela k Mirošovicím, s nimiž se také koncem 16.století stala společně s Hrobčicemi majetkem Mirošovských z Mirošovic, kteří je následně prodali Zdeslavu Kaplíři se Sulevic. Tvrdím byl manským statkem, avšak po převedení do majetku Kaplíře byl propuštěn do svobodného vlastnictví. Farníci patřili k mrzlické farnosti a do mrzlic jezdili i školáci. U silnice směrem na Mirošovice byla v provozu malá cihelna a dle map se zde pěstoval i chmel. Od počátku 20.století stála na návsi kaplička, která však jako hasičská zbrojnice zanikla při výstavbě silnice v 70.letech 20.století. Obec chtěla zůstat nezávislou, ale dle rozhodnutí vlády patří od roku 1961 pod obec Hrobčice. 

Vytvořeno 18.10.2019 10:00:35 | přečteno 490x | lada.hubackova
load