Turistický a informační portál

Barokní zámek

Jednou z nepřehlédnutelných dominant města je barokní zámek z let 1676 až 1682 s přilehlým zámeckým parkem. Podle plánů Giovanniho Pietra Tencally byl přestavěn z gotického hradu architektem Antoniem Della Porta. Z původního hradu zůstala sklípková hvězdicová klenba s lobkovickým erbem ve svorníku a kamenná bašta zvaná Manda, jako zbytek bývalého hradního opevnění, na východní straně dnešního zámeckého areálu. V roce 1840 pak byla přistavěna budova zimní zahrady. Protáhlá bloková budova s nárožními bastiony vzhlíží svým západním průčelím na náměstí. Zámek je v soukromém vlastnictví a v současné době je uzavřen.

Kostel sv. Petra a Pavla

V celé architektuře se prolínají gotické a renesanční prvky, vzniklé za přestavby v letech 1573 – 1575 po požáru města. Kryštof Popel a jeho manželka Anna tehdy věnovali nově vysvěcenému kostelu 3 zvony, ulité v Ostrově u Karlových Varů. Přestavbou se z původně gotické stavby zachovalo zdivo ze 13. století v prostřední a jedné boční lodi.  Zajímavé jsou dva renesanční náhrobky Jiřího a Litvína z Lobkovic z období po roce 1580. 

Vedle kostela sv. Petra Pavla boží muka ze 17. století restaurovaná městem v r. 2006 a sochy přestěhované z okolních vesnic, které musely ustoupit těžbě uhlí. Socha sv. Antonína Paduánského byla přestěhována do Bíliny v r. 1973 z Liptic a  socha sv. Floriána z Jenišova Újezda.

Sochařská díla zdobící Mírové náměstí

Jméno Václava Ferdinanda z Lobkovic je spojené zejména s přestavbou tehdejšího hradu a dalších městských domů. Jako podporovatel výstavby města se zasloužil i o sochařskou výzdobu. Bílinské náměstí od té doby zdobí barokní kašna se sochou sv. Floriána  z let 1682 a mariánský sloup od G.P.Toscany, postavený patrně i v souvislosti s morem v r. 1680.

Radnice

Zásluhy o postavení nové budovy radnice se přičítají městské spořitelně a tehdejšímu starostovi Josefu Schmettanovi. Původní plány radnice vypracoval vídeňský architekt Franz Ritter von Neumann, ten během příprav bohužel zemřel. Plány dokončil a částečně zmodernizoval architekt profesor dr. Friedrich Kick. První zasedání městské rady v nové budově dnešní radnice se konalo 18. srpna 1911.

Slavnostní položení základního kamene stavby radnice se konalo 2. prosince 1908 a byl z něho pořízen dokument, který byl v měděném tubusu uložen do věže spolu s tehdejšími mincemi, papírovými bankovkami, novinami Biliner Zeitung a fotografií starosty Josefa Schmettany.  Právě tyto dokumenty, určené příštím generacím, byly objeveny v roce 1992 při opravě střechy radnice. V roce 2009 byla bílinská radnice prohlášena kulturní památkou, jako autenticky zachovalé secesní architektonické dílo.

Pokud chcete vystoupat na bílinskou radniční věž, vysokou 63 m, musíte navštívit nejdříve informační centrum, které sídlí v přízemí věže. Odtud se vydáte s průvodcem na samotnou věž, která je přístupná z radnice, nynějšího sídla městského úřadu. Na jeho chodbách můžete obdivovat původní secesní výzdobu a svítidla. Ve třetím patře radnice je začátek vnitřního ochozu věže. Zde se můžete seznámit s historií výstavby radnice a obdivovat současné a historické fotografie. Na konci výstupu pro Vás bude odměnou překrásný pohled na historické jádro města i okolní krajinu.